Velký přehled nejjedovatějších hadů na světě
Svět hadů je plný fascinujících tvorů, ale najdeme mezi nimi i nebezpečné jedovaté druhy, které vyvolávají respekt a obavy. Tito hadi mají schopnost způsobit závažné zranění nebo dokonce smrt. Ačkoliv někteří hadi jsou spíše plaší a vyhýbají se člověku, je důležité respektovat jejich přirozené prostředí a zachovávat opatrnost v oblastech, kde se mohou vyskytovat.
Sestavit žebříček nejjedovatějších hadů světa není vůbec jednoduché. Různé druhy hadů mají různé složení jedu. Jed některých hadů působí na nervový systém, u jiných na srážlivost krve a některé jedy přímo poškozují různé orgány. Z tohoto důvodu je porovnání různých typů jedů a jejich účinků na lidské tělo složité.
Obecně se za nejvěrohodnější ukazatel nebezpečnosti hadího jedu považuje hodnota LD50. Čím nižší je tato hodnota, tím méně jedu je potřeba k zabití kořisti (případně člověka). Podle tohoto měřítka je nejjedovatějším hadem na světě taipan menší (Oxyuranus microlepidotus) z Austrálie. Hodnota LD50 je množství jedu v miligramech, které způsobí smrt živočicha o velikosti 1 kg (tzv. pro člověka váhy 80 kg musíte tuto hodnotu vynásobit 80x).
Následující tabulka uvádí žebříček 15 nejjedovatějších hadů světa* podle australského výzkumného institutu Australian Venom Research Unit (AVRU).
- taipan menší (Oxyuranus microlepidotus) „Inland taipan“ 0,025 mg/kg (Austrálie)
- pakobra východní (Pseudonaja textilis) „Eastern brown snake“ 0,053 mg/kg (Austrálie)
- taipan velký (Oxyuranus scutellatus) „Coastal taipan“ 0,099 mg/kg (Austrálie)
- pakobra páskovaná (Notechis scutatus) „Tiger snake“ 0,118 mg/kg (Austrálie)
- vodnář kobří (Hydrophis schistosu) „Beaked sea snake“ 0,164 mg/kg (Austrálie)
- smrtonoš zmijí (Acanthophis antarcticus) „Death adder“ 0,400 mg/kg (Austrálie)
- pakobra (Pseudonaja nuchalis) „Northern brown snake or Gwardar“ 0,473 mg/kg (Austrálie)
- pakobra (Pseudonaja guttata) „Spotted brown snake“ 0,360 mg/kg (Austrálie)
- pakobra diamantová (Austrelaps superbus) „Australian copperhead“ 0,560 mg/kg (Austrálie)
- kobra indická (Naja naja) „Indian cobra“ 0,565 mg/kg (Asie)
- pakobra (Pseudonaja affinis) „Dugite“ 0,660 mg/kg (Austrálie)
- pakobra novoginejská (Pseudechis papuanus) „Papuan black snake“ 1,09 mg/kg (Nová Guinea)
- had z čeledi korálovcovití bez českého jména (Hoplocephalus stephensii) „Stephens' banded snake“ 1,36 mg/kg (Austrálie)
- had z čeledi korálovcovití bez českého jména (Tropidechis carinatus) „Rough scaled snake“ 1,36 mg/kg (Austrálie)
- kobra královská (Ophiophagus hannah) „King cobra“ 1,80 mg/kg (Asie)
* Seznam se od oficiálního seznamu liší vynecháním dvou poddruhů pakobry páskované, protože tyto poddruhy jsou taxonomicky neustálené (a není jisté, zda se odlišují od původního druhu).
Nejjedovatější hadi na světě nemají na svědomí zdaleka tolik lidských životů, jako jejich méně jedovatí příbuzní. Je to způsobeno tím, že často žijí v odlehlých oblastech a s člověkem se často nepotkají. Navíc jsou velmi plaší (např. nejjedovatější had na světě taipan menší). Mnohem více lidských životů mají na kontě méně jedovatí hadi, kteří žijí poblíž velkých obydlených oblastí např. mamba černá žijící v Africe nebo třeba kobra indická, která je nejnebezpečnějším hadem v Indii.
Na celém světě žije více než 400 druhů jedovatých hadů. Pojďme se podívat na ty nejjedovatější a nezajímavější:
1.taipan menší (Oxyuranus microlepidotus) „Inland taipan“
Nejtoxičtější jed ve světě hadů má taipan menší. Jeho jed je mimořádně silný a toxický. Zároveň ale může obsahovat látky, které je možné využít při vývoji nových léků. O taipanovi menším byl natočen velmi zajímavý film: Taipan - nejjedovatější had světa. Pokud vás téma zajímá, doporučuji jej dohledat a podívat se na něj. Film byl předabován do češtiny a uvedla jej Česká televize.
Výskyt: suché oblasti Austrálie.
Vzhled: Taipan menší je středně velký had s průměrnou délkou kolem 1,8 metru, ale může dorůst až do 2 metrů. Jeho tělo je štíhlé a s hladkou šupinatou kůži. Barva těla se pohybuje od světlejších odstínů hnědé až po olivově zelenou. V zimě bývá jeho barva tmavší, aby mohl had využít co nejvíce tepla ze Slunce.
Potrava: Taipan menší se živí hlodavci a menšími savci. Díky svému vysoce účinnému jedu stačí jediné kousnutí, aby paralyzoval a usmrtil svou kořist.
Jedovatost: Jde o nejjedovatějšího hada na světě. Toxická složka jeho jedu je schopná paralyzovat nervovou soustavu a způsobit selhání orgánů. Naštěstí existuje protijed, a pokud je léčba poskytnuta včas, je možné ustknutí taipanem přežít. Naštěstí je poměrně plachý a setkání s ním je vzácné. Na lidi útočí pouze pokud se cítí ohrožen.
2. pakobra východní (Pseudonaja textilis) „Eastern brown snake“
Pakobra východní je pravděpodobně druhým nejjedovatějším hadem na světě. Je považována za jednoho z nejagresivnějších hadů na světě, patří mezi nejnebezpečnější hady v Austrálii. Často zaútočí při pouhém vyrušení.
Výskyt: východní pobřeží Austrálie.
Vzhled: Její délka se obvykle pohybuje mezi od 0,6 a 1,7 m. Někteří jedinci však mohou dorůstat i větších rozměrů. Má charakteristickou barvu, která se pohybuje od světle hnědé až po tmavě hnědou nebo černou. Mladší jedinci mají často na těle tmavší proužky nebo skvrny, díky kterým je můžeme dobře poznat.
Potrava: Živí se lovem hlodavců, ještěrek, menších hadů a dalších obratlovců. Svou kořist loví rychlým útokem. Pohybuje se velmi rychle.
Jedovatost: Jed pakobry východní je velmi silný a toxický. Obsahuje neurotoxiny, které ovlivňují nervovou soustavu oběti a mohou vést k paralýze a následnému selhání orgánů. Tento had také produkuje koagulační toxin, který ovlivňuje srážlivost krve, což ztěžuje léčbu při uštknutí. Může být agresivní, zejména při obraně svého teritoria nebo při pocitu ohrožení.
Jedná se o hada, který často obývá stejné oblasti jako lidé, což z něj společně s jeho agresivitou dělá nejnebezpečnějšího hada v Austrálii. Každý rok má v Austrálii na svědomí nejvíce úmrtí po uštknutí hadem. Proto je důležité být ve východní Austrálii opatrný a dbát zvýšené opatrnosti. Pokud dojde k uštknutí tímto hadem, jedná se o mimořádně vážný stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc a podání specifického protijedu.
3. pakobra páskovaná (Notechis scutatus) „Tiger snake“
O třetí místo nejjedovatějšího hada na světe se dělí pakobra páskovaná s taipanem velkým. Patří mezi nejnebezpečnější hady v Austrálii a je pro své agresivní chování a silný jed respektována i mezi odborníky.
Výskyt: různé části Austrálie, včetně pobřežních oblastí a vlhkých bažinatých oblastí
Vzhled: Délka jejího těla se pohybuje obvykle mezi 1,2 až 1,8 metry. Má charakteristickou pruhovanou kresbu těla. Tyto pruhy mohou být různých barev, včetně černé, hnědé, žluté nebo oranžové, proto je někdy obtížné odlišit jej od jiných hadů. Pruhy připomínají kresbu na těle tygra, proto se pakobře páskované říká v angličtině „tiger snake“.
Potrava: Pakobra páskovaná se živí různými bezobratlými a obratlovci, včetně ryb, obojživelníků, ptáků a malých savců.
Jedovatost: Jed pakobry páskované je velmi silný a obsahuje směs neurotoxinů a cytotoxinů, což jsou látky, které působí na nervovou soustavu a tkáně oběti. Uštknutí od tohoto hada je mimořádně nebezpečné a může vést k paralýze, problémům s dýcháním a selhání orgánů. Pokud dojde k uštknutí tímto druhem pakobry, jedná se o velmi vážnou situaci, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Naštěstí existuje protijed. Tento had je známý svou agresivitou, v případě ohrožení se zuřivě brání. Může nás napadnout nejen při obraně, ale také při hledání potravy nebo při páření.
4. taipan velký (Oxyuranus scutellatus) „Coastal taipan“
Dalším velmi jedovatým australským hadem, který patří mezi nejnebezpečnější hady na světě, je taipan velký.
Výskyt: pobřežní oblasti Austrálie a Nové Guineje
Vzhled: Většinou dosahuje délky 1,5 až 2 metry a jedná se tak o jednoho z nejdelších hadů v Austrálii. Barva jeho těla je obvykle světle hnědá s odstíny šedé až olivově zelené. Někdy se můžou objevit také drobné oranžové až růžové skvrny. Stejně jako u taipana menšího, může mít v zimních měsících tmavší barvu těla, což mu umožňuje lépe absorbovat teplo ze Slunce.
Potrava: Přirozenou potravou tohoto druhu jsou hlodavci, menší savci a jiní hadi. Kořist loví většinou ve dne, pokud je ale příliš velké teplo, vydává se na lov raději v noci.
Jedovatost: Jed taipana většího obsahuje směs neurotoxinů a cytotoxinů, což jsou látky, které mohou ovlivnit nervovou soustavu a způsobit rozpad buněk. Naštěstí existuje protijed, který může být použit v případě uštknutí, a pokud je léčba poskytnuta včas, oběť má šanci na přežití.
Jde spíše o plachého hada, který není agresivní a na člověka útočí pouze v případě, že se cítí ohrožen. Vzhledem k jeho výskytu v pobřežních oblastech se s ním lidé potkávají častěji než s taipanem menším.
5. kobra indická (Naja naja) „Indian cobra“
Dalším z velmi nebezpečných a jedovatých hadů je kobra indická. Tento had je známý svou charakteristickou kresbou na krku, a kožním límcem, který otevírá při typickém obranném postoji. Ve společnosti má již dlouho významné místo. Často je zmiňována v indické mytologii a kultuře.
Výskyt: je široce rozšířena v různých částech jižní Asie, včetně Indie, Pákistánu, Srí Lanky, Bangladéše a dalších zemí v této oblasti
Vzhled: Jde o středně velkého hada, jehož délka se pohybuje mezi 1,5 až 2 metry. Má hladkou kůži a typicky jednobarevné tělo, které může mít hnědou, šedou až nazelenalou barvu. Krk je zdoben charakteristickou tmavou kresbou ve tvaru překříženého písmene "V", který se stává výraznější, když se had cítí ohrožen a roztáhne svůj typický kožní límec.
Potrava: Živí se převážně hady, malými savci a ptáky.
Jedovatost: Jed kobry indické obsahuje neurotoxiny, které ovlivňují nervovou soustavu a mohou vést k paralýze a selhání dýchání u oběti. Toxická složka jedu je natolik silná, že dokáže usmrtit dospělého člověka během několika hodin. Při uštknutí je naléhavě nutné vyhledat lékařskou pomoc a aplikovat protijed, aby se minimalizovaly následky.
Není příliš útočná, ale pokud se cítí být ohrožena, může se bránit a v obranném postoji varovně roztáhne kožní límec a hlasitě syčí.
6. zmije paví (Echis carinatus) „Saw-scaled viper“
Zmije paví není zdaleka tak jedovatá jako dříve jmenovaní hadi, ale má na svědomí nejvíce lidských životů ze všech hadů. Patří mezi nejnebezpečnější hady v oblastech, kde se vyskytuje.
Výskyt: v různých oblastech Indie, Pákistánu, Srí Lanky a na Blízkém východu
Vzhled: Jde o relativně malého hada s délkou těla obvykle mezi 50 až 80 centimetry. Jeho tělo má hnědou až načervenalou barvu. Na hřbetě má charakteristický vzor s výraznými kýly, což je jedna z hlavních charakteristik tohoto druhu.
Potrava: Na rozdíl od výše zmiňovaných druhů je zmije paví aktivní hlavně v noci. Její potravou bývají často gekoni, žáby, menší savci a někteří hadi, ale nepohrne ani větším hmyzem a dalšími bezobratlými živočichy.
Jedovatost: Jed zmije paví je velmi silný. Obsahuje mimo jiné tzv. hemotoxiny, což jsou látky, které ovlivňují krevní systém a způsobují rozklad krevních buněk. Uštknutí může vést k silnému otoku a ke krvácení, a nezřídka končí smrtí.
7. mamba černá (Dendroaspis polylepis) „Black mamba"
Mamba černá je dalším z řady extrémně jedovatých hadů. Jde o neobávanějšího hada afrického kontinentu. Tento had je považován za jednoho z nejrychlejších hadů na světě.
Výskyt: subsaharská Afrika
Vzhled: Černá mamba je dlouhá a štíhlá. Její délka se obvykle pohybuje mezi 2,5 až 4 metry. Jde o nejdelšího jedovatého hada v Africe a druhého nejdelšího jedovatého hada na světě (nejdelší je kobra královská). Její jméno pochází z charakteristického černého zbarvení vnitřní části její tlamy.
Potrava: Živí se drobnými savci, plazy a ptáky. V místech, kde sdílí své životní prostředí s člověkem loví často hlodavce živící se odpadky.
Jedovatost: Jed černé mamby obsahuje směs neurotoxinů, které působí na nervovou soustavu oběti. Toxická složka jejího jedu je natolik silná, že oběť může zemřít do několika minut od uštknutí. Proto je uštknutí černou mambou považováno za mimořádně nebezpečné, vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc a podání protijedu. Většinou není agresivní a útočí jen v případě, kdy se cítí ohrožena.
8. chřestýš diamantový (Crotalus adamanteus) „eastern diamondback rattlesnake"
Na americkém kontinentu je nejjedovatějším hadem chřestýš diamantový. Tento had patří mezi největší a nejnebezpečnější druhy chřestýšů.
Výskyt: jihovýchodní oblasti Spojených států, zejména Florida. Vyhledává borové a dubové lesy, ale žije i na pobřeží.
Vzhled: Je to mohutný had s délkou těla, která se pohybuje mezi 1,5 až 2 metry. Někteří jedinci mohou dosahovat ještě větších rozměrů. Je pojmenován podle charakteristického kosočtverečného vzoru na svém hřbetě, který připomíná diamanty. Na ocasu má chřestítko, které je typické právě pro chřestýše. Používá jej k odstrašení nepřítele v případě hrozícího nebezpečí.
Potrava: Jeho potravou jsou převážně menší savci a hlodavci.
Jedovatost: Jed chřestýše diamantového je velmi silný a patří mezi hemotoxiny, které ovlivňují krevní systém a způsobují rozpad krevních buněk. Uštknutí od tohoto hada může vést k otoku, krvácení a dalším komplikacím.
9. vodnář Belcherův (Hydrophis belcheri) „faint-banded sea snake"
Vodnář Blecherův bývá považován za nejjedovatějšího mořského hada.
Výskyt: vody Indického oceánu a jihovýchodním Asie, zejména oblasti kolem Indonésie, Filipín, Malajsie a Thajska
Vzhled: Jde o relativně malého hada s délkou těla obvykle mezi 0,8 až 1,2 metry. Někteří jedinci mohou dosahovat až 1,5 metru. Jeho tělo je štíhlé, je dokonale uzpůsobeno k plavání. Má žlutavou barvu s modrozelenými pruhy. Pod vodu vydrží až 8 hodin, ale protože dýchá vzdušný kyslík, musí se občas vynořit nad hladinu.
Potrava: Živí se malými rybami a jinými vodními obratlovci.
Jedovatost: Jeho jed obsahuje neurotoxiny, které ovlivňují nervovou soustavu oběti. Naštěstí je poměrně plachý a vyhýbá se kontaktu s lidmi, což snižuje riziko uštknutí. Nejčastěji uštkne rybáře, který vytahuje sítě.
Jak předcházet hadímu kousnutí?
V rizikových oblastech musíme dbát zvýšené opatrnosti. Obecně se doporučuje nosit dlouhé kalhoty a vysoké pevné boty. Pokud spíte ve stanu, vždy zapínejte zip. Hadi se rádi schovávají na tmavých místech, proto si vždy zkontrolujte obuv předtím, než se obujete.
Při pobytu v přírodě buďte ostražití a opatrní. Sledujte své kroky a dbejte na to, kam šlapete nebo kam saháte. Nezvedejte předměty ze země. Pokud je to možné, vyhýbejte se chůzi v hustém porostu, nebo ve vysoké trávě, kde se mohou hadi skrývat. Pokud musíte takovým místem projít, co nejvíce dupejte a choďte pomalu.
Pokud narazíte na hada, nezkoušejte ho chytat nebo se ho dotýkat. Odhadněte bezpečnou vzdálenost a opatrně se vzdalte.
Důležité je uvědomit si, že hadi jsou přirozenou součástí ekosystému a ve většině případů na lidi neútočí, pokud se necítí ohroženi nebo vyprovokováni. Respektujte hady a jejich přirozené prostředí a přijměte preventivní opatření, abyste snížili riziko konfliktu s těmito fascinujícími tvory.
Kde na světě žije nejvíce jedovatých hadů?
Jedovatí hadi žijí v mnoha různých ekosystémech, včetně lesů, travnatých plání, bažin, pouští, a dokonce i moří. Nejvíce jedovatých hadů žije v oblastech s teplým a vlhkým klimatem, kde mají ideální podmínky pro život. Nejvíce jich můžeme potkat v Austrálii a v jihovýchodní Asii.
Také v Evropě žijí jedovatí hadi. Pokud vás zajímají plazi a obojživelníci, kteří žijí u nás, pojďte se s nimi blíže seznámit prostřednictvím výukových kartiček z naší produkce.
Kartičky Obojživelníci a plazi vám umožní blíže se seznámit s různými druhy plazů a obojživelníků, kteří obývají naši přírodu. Naučíte se poznávat jednotlivé druhy, prozkoumáte, jak žijí a zjistíte, kde je můžete najít. S těmito kartičkami se stanete znalcem našich domácích plazů a obojživelníků a získáte hlubší porozumění o jejich rolích v naší přírodě. Kartičky jsou skvělou vzdělávací pomůckou pro děti i dospělé, kteří mají zájem o přírodu a obyvatele, kteří v ní žijí.
Pokud vás zajímá rozmnožování hadů, mrkněte na náš starší článek: Jak se rozmnožují hadi?
Víte, že nejjedovatější zvíře světa není had, ale úplně jiný živočich? Více o tomto živočichovi se dozvíte v článku: Nejjedovatější zvíře na světě je průhledné
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD.