Tipy na rozpoznávání dravců ve městě, v lese i na poli

Fascinují nás. Majestátní, rychlí, nebezpeční. Vládci oblohy. U každé ukázky sokolnictví na hradech a zámcích je vždycky přeplněno. Ale víte, že se stačí dívat kolem sebe a často tyhle krásné ptáky uvidíte i v okolí vašeho bydliště? Pojďme si představit druhy dravců, se kterými se můžete v Česku nejčastěji setkat.

Dravci ve městě (i v lese)

V České republice žije více jak 30 druhů dravých ptáků. Někteří jsou vzácní, ale na některé z nich můžete narazit dokonce i ve městech.

Jak vypadá poštolka obecná?

Když zahlédnete na poli malého dravce, který třepotá křídly, jakoby “stojí” ve vzduchu a pak se náhle snese dolů, pravděpodobně jste viděli poštolku obecnou (Falco tinnunculus). Možná vás taky překvapila ve městě, když vylétla z horního balkonu u střechy některé z vysokých budov. Poštolky jsou opravdu “všudezdejší”. 

Poštolka je velká asi jako holub, a jak už to u ptáků bývá bývají samice vždy větší než samci. Obě pohlaví mají kaštanově hnědou barvu s tmavým kropenováním. Samce od samice dobře poznáme podle šedavé hlavy.

Sameček poštolky obecné má šedavou hlavu

Díky tomu, že jsou malé, dokážou najít úkryt a místo na hnízdění nejen v přírodě, ale i ve městech. Rády hnízdí na římsách, v různých výklencích a na balkonech. Ročně vyvedou okolo 4 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 6 mláďat.

Loví převážně drobné hlodavce, drobné ptáky (např. vrabce a sýkory) nebo hmyz. Při lovu není poštolka vždycky úspěšná, obvykle potřebuje cca 10 pokusů na to, aby kořist opravdu chytila. Ve městech se někdy poštolky specializují na vybírání holubích hnízd. Je velmi hojná a není chráněná.

Jak vypadá krahujec obecný?

Podobnou velikost jako poštolka má i krahujec obecný (Accipiter nisus). Samice krahujce je mnohem větší než samec. I když se poměrně hojně vyskytuje ve městech, moc často ho nezahlédneme. Často se schovává ve stínu, kde vyhlíží kořist, na kterou pak útočí nízkým letem blízko u země. Jeho kořistí jsou nejčastěji sýkorky a vrabci.

Díky svým loveckým instinktům je ale oblíbený mezi sokolníky, takže ho často uvidíte při nejrůznějších show pro veřejnost.

Krahujec obecný je na první pohled podobný jestřábovi. Oba mají podobné šedavě hnědé zbarvení peří, vlnkované bříško a žluté oko s šedou zorničkou. Velmi podobný je také jejich způsob lovu. Hlavní rozdíl mezi nimi je v jejich velikosti: krahujec je velký asi jako hrdlička, zatímco jestřáb má velikost menší slepice.

Krahujec obecný má vlnkované bříško

Jak vypadá káně lesní?

Krouží nad lesem nebo nad polem a “mňouká”. Charakteristický hlas káněte lesního (Buteo buteo) si nemůžete s ničím splést, už jen proto, že je opravdu pronikavý a nese se do dálky. Pozorování káněte lesního se vám v podstatě povede kdykoliv, když jdete na procházku, protože je to nejrozšířenější a nejpočetnější dravec v Česku.

Káně lesní je náš nejběžnější dravec

Kromě polí a lesů se často vyskytuje i na okrajích měst a v místech, kde jsou zahrádkářské kolonie. Hnízdí na stromech, na skalách a občas i na zemi. Nejčastěji vyvádí každý rok pouze dvě mláďata.

Káně se živí především hlodavci a díky tomu hraje významnou roli v ekosystému. Přispívá k omezování množství hrabošů na polích, čímž velmi pomáhá zemědělcům a zahrádkářům. Způsob jeho lovu je velmi zajímavý. Když káně hraboše chytí, zabije jej stiskem a pařáty jej v podstatě uškrtí.  Pak ho netrhá na kousky jako jiní dravci, ale celého ho spolkne.

I přesto, že se jedná o velmi běžného dravce, je u nás často přehlížený. Proto byl vyhlášen Českou ornitologickou společností ptákem roku 2021. 

Dravci, které tak často neuvidíte

Kromě výše zmíněných běžných druhů dravců můžete u nás občas narazit i na dravce, kteří jsou poměrně vzácní. Pojďme si něco říct o těch nejzajímavěhjších.

Jak vypadá jestřáb lesní?

Jestřáb lesní (Accipiter gentilis). Na vesnicích ho dobře znají a nemají ho rádi, protože často loví drůbež, bažanty v bažantnici a zajíce na poli. Narozdíl od káněte neplachtí, ale číhá někde na pozorovatelně, odkud bleskurychle vystartuje, kořist překvapí a uloví. Právě proto ho spíše uslyšíte, než uvidíte.

Jestřáb lesní je teritoriální a jeho varovné hlasové projevy, zejména během toku a hnízdění, upoutávají pozornost. Hnízdí vysoko na stromech. Má rád klidná místa, ale pokud může, usadí se klidně blízko vesnice, pokud tam má dost potravy. V současné době není jestřáb v naší přírodě považován za výrazně ohrožený druh a vyskytuje se na celém území republiky.

Jestřáb lesní je podobný krahujci, ale je mnohem větší

Jak vypadá orel mořský?

Letí nad rybníkem a vy si říkáte, že to káně je nějak moc velké. Pravděpodobně to totiž není káně, ale orel mořský (Haliaeetus albicilla), který má rozpětí křídel až 2 metry a je tedy největším dravcem žijícím na území ČR. Bezpečně ho rozpoznáte, pokud se přiblíží, protože v tu chvíli je jasně viditelný jeho bílý ocas.

Orla mořského dobře poznáme podle bílého ocasu

Orel mořský se v České republice vyskytuje díky úspěšnému záchrannému programu, který začal v roce 1988. Patří mezi chráněné druhy. V současné době u nás hnízdí asi sto párů těchto dravců. Nejčastěji si vybírají na hnízdění velké stromy u větších vodních ploch a rybničních oblastí, protože jejich potravu tvoří ryby. Velké procento jsou ale ryby leklé, takže se orel určitě nedá považovat za škůdce.

Podívejte se také na článek Jak poznat naše dravce v letu. Velmi zajímaví jsou také noční dravci, např. sovy. Pokud vás zajímají, přečtěte si také článek: Kalous ušatý – poslechněte si zvuky naší nejhojnější sovy. A pokud máte zmatek mezi havranem, vránou a krkavcem můžete si přečíst článek: Havran vs. krkavec vs. vrána: poznáte naše krkavcovité ptáky?

Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD. a Mgr. Markéta Mrkvová PhD.