Největší živočich a zároveň největší savec na světě: plejtvák
V hlubokých oceánech celého světa můžeme potkat největšího živočicha na světě. Jde o živočicha vskutku gigantických rozměrů. Ale nenechte se zmást, nejde o rybu, ale o savce. Největšího savce a zároveň největšího živočicha všech dob, co kdy žil na naší planetě. Ponořte se s námi do hlubin oceánů a seznamte se s plejtvákem obrovským.
Plejtvák obrovský: největší živočich a zároveň největší savec na světě
Největším žijícím savcem na naší planetě je plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus), fascinující tvor žijící v oceánech po celém světě. Tito obři mají monumentální rozměry. Někteří jedinci mohou dosáhnout délky až okolo 30 metrů, což je více než délka klasického autobusu. Jejich hmotnost se může vyšplhat až na 200 tun, což je víc než hmotnost některých druhů letadel. S takovou váhou by se jim po zemi chodilo jistě jen velmi obtížně.
Největší savec na světě je plejtvák obrovský (všimněte si pro srovnání potápěčů nad plejtvákem)
Mláďata největšího savce na světě se samozřejmě živí mateřským mlékem, stejně tak jako jiní savci. Už při narození jsou mláďata plejtváků obrovská. Mohou měřit až 7 metrů a vážit až 3 tuny. Mléko plejtváků je velmi výživné. Obsahuje až 50 % tuku (pro srovnání: lidské mléko obsahuje asi 4 % tuku). Mláďata jej vypijí za den asi 200 litrů. Díky tomu velmi rychle rostou a mohou přibírat na váze až několik desítek kilogramů každý den.
Čím se živí největší živočich na světě?
Jednou z nejvíce pozoruhodných vlastností plejtváků jsou jejich stravovací návyky. Přestože jde o obrovské živočichy, živí se téměř miniaturní potravou: hlavně planktonem a malými korýši. Málokdo by čekal, že tak obrovský tvor bude konzumovat něco tak maličkého jako je plankton. Za jediný den může plejtvák zkonzumovat až 4 tuny potravy! A pokud si říkáte, jak je možné, že se mu podaří ulovit za den tak obrovské množství podobně drobných živočichů, je to jednoduché: v podstatě cedí mořskou vodu podobně jako my cedíme těstoviny přes síto. Jeho tlama je z tohoto důvodu vyplněna 1 metr dlouhými kosticemi, přes které plejtvák svou potravu cedí.
V noci loví svou potravu hlavně u hladiny, ale ve dne se za ní musí potopit až do hloubky 200 metrů. Ovšem v říši velryb není tak hluboký ponor ničím výjimečným, vorvani se údajně mohou potopit i do hloubek více jak 2000 metrů. Jen tak pro zajímavost: světové rekordy při potápění lidí se pohybují okolo 300 metrů s dýchacími přístroji a 125 metrů na jeden nádech. Není to ale vůbec jednoduché, když se potápíte s dýchacím přístrojem do velkých hloubek, musíte se vynořovat jen velmi pomalu. Návrat z hloubky 300 metrů tak trvá okolo 15 hodin.
I přes svou obrovskou velikost jsou plejtváci zdatnými plavci. Jejich tělo je štíhlé a protáhlé a je zakončenou širokou a silnou ocasní ploutví. Některé populace plejtváků jsou potulné. Přes zimu se zdržují v teplých vodách a na léto migrují za potravou na sever.
Plejtvák obrovský
Víte, že plejtváci ve vodě zpívají?
Ve vodě je hůř vidět než na souši. Zato zvuky se vodou šíří velmi jednoduše. Proto spolu velryby komunikují nejčastěji pomocí různých zvuků. Nejznámější jsou zvuky podobné zpěvu, které jsou někdy slyšet pořádně daleko. Údajně až tisíce kilometrů! Kromě zpěvu se můžeme setkat také s celou řadou jiných zvuků, mnoho z nich však nemůžeme zaslechnout, protože jde o frekvence, které nedokáže lidské ucho zachytit. Velryby však ano.
Bohužel hladina hluku v oceánech se díky člověku neustále zvyšuje, což ohrožuje nejen velryby, ale i mnoho jiných organismů. Plejtváci i mnohé jiné druhy velryb jsou bohužel vystaveni mnoha dalším hrozbám ze strany člověka. Ohrožuje je zejména nadměrný lov, znečištění oceánů a změna klimatu. Avšak existuje mnoho organizací a ochranářských iniciativ, které se snaží chránit tato nádherná stvoření a jejich přirozené prostředí. Naštěstí díky ochraně a snahám o zachování přirozeného prostředí se začínají některé populace plejtváků v posledních letech pomalu zotavovat. Bohužel, stále jde pouze o zlomek populace, který žil v mořích předtím, než člověk začal velryby lovit.
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD.