Jak poznat naše dravce v letu?
„Co to tam letí? To je orel. A támhle? To taky! “
Anebo je to káně. Anebo taky třeba poštolka! Kdo se v tom má vyznat, že? Mávnete rukou a jdete dál. Možná vám ale na procházce nakonec začne vrtat hlavou, co jste to vlastně viděli. Anebo vám nedají pokoj vaše děti, které právě chytla přírodovědecká vášeň. Chcete vědět, jak poznat dravce v letu hned v přírodě, anebo podle čeho je pak určit doma u počítače nebo knížky? Připravili jsme pro vás stručný návod, který pomůže začínajícím ornitologům i zvědavým laikům.
jak poznat naše Dravce v letu? podle jejich chování ve vzduchu
Když už zjistíte, že nad vámi něco letí (a není to dron), jako první si všimněte toho, jak se pták chová a jak u toho vypadá. Pokud půjde o něco menšího, s krátkými křídly, nejspíš jste viděli nějakého pěvce. Přelety mezi stromy jsou typické pro šplhavce jako je např. strakapoud, žluna nebo datel.
Dravci tohle nikdy nedělají. Nejtypičtějším rysem jejich letu je:
- plachtění, při kterém hledají kořist
- rychlý “pád” střemhlav, díky kterému kořist uloví
- pronásledování kořisti ze vzduchu
Ne každý dravec ale používá všechny výše uvedené techniky. U většiny dravců převládá vždy jeden způsob lovu, kterému je přizpůsoben také tvar jejich křídel. Podle toho můžeme dravce rozdělit do 3 skupin:
Pátrači
Kořist hledají ze vzduchu, vydrží plachtit i několik hodin. Mají dlouhá a široká křídla. Do této skupiny patří například káně lesní nebo orel mořský.
Stíhači
Tyto druhy si nejdříve ve vzduchu při plachtění vyhlédnou kořist, poté ji začnou pronásledovat a nakonec ji uloví. Pokud mají štěstí. Do této skupiny patří nejrychlejší dravci. Stíhačem je například sokol stěhovavý, který může při střemhlavém útoku letět rychlostí nepředstavitelných 375 km/m.
Přepadávači
Přepadávači jako jediní nepotřebují ke hledání kořisti plachtit. Většinou sedí někde v úkrytu, na stromě a číhají, až se kořist objeví. Pak prudce vystartují. Typické pro ně jsou bleskurychlé manévry, které jim umožňuje dlouhý, široce roztažitelný ocas, a široká křídla s kratšími letkami. Do této skupiny patří například jestřáb lesní.
Naši dravci v letu: k jejich určení vám pomůže Silueta
Znalost chování dravců ve vzduchu vám pomůže, pokud máte čas na delší pozorování. Dost často jste ale v situaci, kdy dravce vidíte jen chvíli, než se vám začne vzdalovat, nebo si někam sedne a vy ho ztratíte z dohledu. V této situaci vám nejlépe pomůže silueta dravce.
Dravci v letu
Abyste si mohli ověřit, co jste viděli, je dobré si dravce v letu vyfotit nebo natočit. Fotka zespodu (silueta) má tu výhodu, že vám ukáže důležité znaky, podle kterých se dravci od sebe rozpoznávají. Vždycky se snažte, aby byla dobře vidět křídla a tvar ocasu. Lepší je neostrá fotka dravce s roztaženými křídly, než snímek, kde je pták ze strany. Spousta dravců má totiž dost proměnlivé zbarvení, ale jejich silueta bývá vždy stejná. Pokud si nejste jistí, můžete pak fotku sdílet na jakékoliv “ptačím fóru” a požádat odborníky o radu. Díky fotografiím můžete také zadávat zajímavé informace do databáze pozorování ptáků. Zapojit se může každý.
Pojďme se nyní podívat, jak poznat některé naše dravce v letu:
Káně lesní v letu (Buteo buteo)
Větší dravec, kterého můžete často vidět kroužit nad lesem nebo nad polem. V letu se dá rozpoznat díky širokým křídlům s tmavými konci letek a krátkému zakulacenému ocasu a tmavým pruhem na konci. Také má nenápadný bílý pruh na hrudi.
Jestřáb lesní v letu (Accipiter gentilis)
Krouží těsně nad stromy nebo někde vyčkává. Tento dravec je velký jako káně, ale na rozdíl od něj má dlouhý ocas. Navíc má oproti káněti relativně krátká křídla.
Poštolka obecná v letu (Falco tinnunculus)
Poštolku nejčastěji uvidíme, jak se “třepotá” nad polem. Je poměrně drobná, velikostně ji můžeme přirovnat k holubovi. V letu ji dobře poznáme podle úzkých křídel. Krouží jen málokdy, většinou je pořád v pohybu.
krahujec obecný v letu (Accipiter nisus)
Krahujec obecný je v letu velmi podobný poštolce. Na rozdíl od ní má ale zaoblené konce křídel a většinou i o něco kratší ocas. I když jde o poměrně hojného dravce, který žije i ve městech, moc často jej neuvidíme, protože jde o typického přepadávače. Většinu času někde nepozorovaně sedí a vyhlíží kořist. Až si ji vyhlídne zaútočí na ni nízkým letem blízko u země.
Luňák červený v letu (Milvus milvus)
Od předchozích druhů se liší nápadně dlouhým a hluboce vystřiženým ocasem a dlouhými úzkými křídly. Je stejně velký, jako káně, ale létá křivolace. Při letu velmi často stáčí ocas. U nás žije ještě luňák hnědý. Jeho ocas však není tak hluboce vystřižený, jako u luňáka červeného.
Sokol stěhovavý v letu (Falco peregrinus)
Sokol stěhovavý je menší dravec, který je velký zhruba jako vrána. V letu dobře pozná podle dlouhých špičatých křídel a ocasu, který se ke konci zužuje.
Orel mořský v letu (Haliaetus albicilla)
Orel mořský je největší dravec, kterého u nás můžete vidět. Dokáže kroužit ve velké výšce a poznáte ho podle typického klínovitého ocasu bílé barvy.
Pokud vás dravci zajímají, přečtěte si také článek: Tipy k rozpoznávání dravců ve městě, v lese i na poli nebo si poslechněte houkání naší nejběžnější sovy kalouse ušatého.
A pokud vyfotíte nějakého zajímavého dravce, můžete nám napsat.
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD. a Mgr. Markéta Mrkvová PhD.