Drobný ptáček s červeným nebo oranžovým bříškem?
Jedním ze základních znaků při určování ptáků je kromě jejich velikosti a tvaru těla také barva peří. I přesto, že většina našich ptáků je zbarvena poměrně nenápadně, můžeme v české kotlině najít také několik velmi pestře zbarvených druhů. Pojďte se s námi podívat na různé druhy drobných ptáčků, které se vyznačují červeným nebo oranžovým bříškem.
V České republice žije šest druhů ptáků, které mají červené nebo oranžové bříško. Protože schopnost rozeznávat barvy se u každého člověka liší, zahrnula jsem tyto druhy ptáků do jednoho článku. Červené nebo oranžové bříško má u nás šest druhů ptáků: červenka obecná, hýl obecný, pěnkava obecná, rehek zahradní, brhlík lesní a dlask tlustozobý.
Druhy ptáků s červeným nebo oranžovým bříškem
Pojďme si říct podrobněji něco více ke každému uvedenému druhu.
Drobní ptáčci s červeným bříškem
Červenka obecná (Erithacus rubecula)
Červenka obecná je drobný pěvec z čeledi lejskovitých. Snadno ji poznáme pod červeno rezavé hlavičky a náprsenky. Peří na zádech je nenápadně hnědé.
Jde o běžného ptáka, který žije parcích, v zahradách, ale také v lesích. Živí se zejména hmyzem a jinými bezobratlými. Na rozdíl od jiných drobných ptáků, hnízdí většinou na zemi nebo těsně nad ní. V zimě často přilétá na krmítka.
Červenka obecná
Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula)
Hýl obecný je pták z čeledi pěnkavovitých. Poznáme jej podle charakteristického zavalitého těla, tlustého zobáku a výrazně červeného až narůžovělého bříška. Samečci obvykle výraznější a sytější zbarvení než samičky, které jsou šedohnědé.
U nás je hojný. Obývá zejména listnaté a smíšené lesy, parky a zahrady, kde se živí semeny, pupeny a bobulemi. Hnízdo si staví většinou na jehličnatých stromech nebo v keřích. Často blízko nějaké řeky nebo potoka.
V minulosti byl hýl často chován v domácnostech, protože v zajetí se ptáci chovají velmi přítulně a dokáží se naučit zapískat různé melodie.
Hýl obecný
Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)
Pěnkava obecná je drobný pěvec, který je známý svým pestrobarevným zbarvením. Samec má šedý týl hlavy, hnědočervený hřbet a červenou až růžovou spodní část těla. Samice je zbarvena nenápadně.
Pěnkava obecná je jeden z našich nejhojnějších drobných ptáků. Nejčastěji ji potkáme tam, kde je dostatek různých stromů a keřů. Živí se hlavně semeny a různými bobulemi, v zimě často navštěvuje také krmítka. Mláďata krmí nejčastěji hmyzem. Většinu roku žije samotářsky, pouze v době rozmnožování žije v páru. Své hnízdo staví z rostlin a kořínků, které slepuje pavučinami.
Pěnkava obecná
Vzácněji u nás můžeme narazit také na pěnkavu jikavce (Fringilla montifringilla), která je však poměrně vzácná.
Drobní ptáčci s oranžovým bříškem
Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)
Rehek zahradní je drobný pták z čeledi lejskovitých. Působí velmi neposedně. Je neustále v pohybu, podřepuje a třepe ocáskem. Dobře jej poznáme podle výrazné oranžově hnědé hrudi. Hlava je černá s bílým proužkem, záda a hřbet jsou modrošedé. Samice jsou zbarveny méně výrazně, převládá u nich šedohnědé zbarvení s béžovohnědým bříškem.
U nás se vyskytuje po celém území, ale není příliš hojný. Můžeme jej potkat hlavně v listnatých lesích, na pasekách a v zahradách. Je hmyzožravý. V zimě na krmítku jej neuvidíme, protože je tažný a na zimu odlétá do teplých krajin ležících v Africe.
U nás žijí dva druhy rehků, které jsou si navzájem velmi podobné. Pokud je chcete umět rozeznat, přečtěte si také článek: Rehek domácí a rehek zahradní: jaký je mezi nimi rozdíl?
Rehek zahradní, na obrázku nahoře je dobře vidět nenápadně zbarvená samice
Brhlík lesní (Sitta europaea)
Brhlík lesní je drobný pták z čeledi brhlíkovitých. Jde o nezaměnitelný druh s velkou hlavou a dlouhým zobákem. Jeho bříško je oranžově hnědé, záda jsou šedá a přes oko se táhne černý proužek. Brhlíka také dobře poznáme podle jeho pohybu, protože se většinou pohybuje po stromech hlavou dolů.
Jde o běžného ptáka. Můžeme jej potkat v lese, na zahradě nebo také v parku ve městě. V zimě jej můžeme vidět také na krmítku.
Brhlík lesní
Brhlíci hledají svou potravu na kmenech stromů. Živí se různými druhy hmyzu, v zimě pak vyhledávají semena. Mnoho semen si během léta ukládají do zásoby na zimu, nejčastěji je zastrkují do různých puklin v kůře stromů.
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)
Dlask tlustozobý je náš největší pěnkavovitý pták. Nejlépe jej poznáme podle mohutného kuželovitého zobáku. Je pestře zbarvený. Barva peří je převážně rezavohnědá s černými detaily na hlavičce a modročernými křídly. Samci mají výraznější zbarvení než samičky.
Tito ptáci mají mohutný a silný zobák, který jim umožňuje louskat semena, kterými se živí. Silný zobák jim umožňuje konzumovat i velmi tvrdé plody a semena jako jsou např. pecky třešní, které mají obzvlášť v oblibě.
Dlask tlustozobý
Dlaskové obývají hlavně listnaté a smíšené lesy. V zimě se s nimi u nás nepotkáme, protože jsou tažní. Každý rok odlétají zimovat do Itálie, Francie nebo do Španělska.
V ČR žije přes 400 druhů ptáků. Pokud rádi poznáváte různé druhy, mrkněte se také na naše další články: naučte se poznat všechny druhy sýkorek, které žijí v ČR nebo se podívejte, jak od sebe snadno rozeznáte vránu, havrana a krkavce: havran vs. krkavec vs. vrána a nebo se začtěte do článku o tom, proč ptáci zpívají.
Autor: Ing. Mgr. Jana Posslová PhD.